Máte ADHD a stydíte se za problémy, které s touto diagnózou souvisí? Cítíte, že vám vaši blízcí nerozumí? Nebo máte přátele a rodinu s ADHD a chcete s nimi navázat hlubší a opravdovější vztahy? Pokud ano, sáhněte po knize Špinavé prádlo, kterou vydalo Nakladatelství Aurora.
Tuto knihu napsal manželský pár Richard Pink a Roxanne Emery, který stojí za fenoménem sociálních sítí @ADHD_Love. Jejich virální videa mají více než 200 milionů shlédnutí a jejich kniha je odvážnou, pobuřující a vtipnou výpovědí o životě, učení se a dospívání s ADHD. Manželé se v ní dělí také o strategie, které použili na potlačení studu, zlepšení komunikace a hledání štěstí v jejich neurodivergentní domácnosti.

Anotace knihy
Pokud máte ADHD nebo někoho takového milujete, změní vám kniha Špinavé prádlo život i vztahy. Tato kniha bez příkras zprostředkovává vhled do chaosu, kterým je život s ADHD. Jednoduché tipy, které budou vašemu mozku dávat smysl, transformují vaši sebenenávist v sebepřijetí. Četba bude poučná také pro vaše partnery, rodiče a přátele, kteří se od frustrace posunou směrem k trpělivosti, pochopení – a lásce.
Ochromuje vás stud, protože zápasíte s úklidem, osobní hygienou nebo dodržováním termínů?
Máte soustavně pocit, že vám vaši nejbližší nerozumějí a že jim vaše chování leze na nervy?
Co si odnesete?
• Zbavíte se přesvědčení, že jste od základu pokažení.
• Přestanete na sebe uplatňovat standardy neurotypického světa.
• Budete své potíže umět vysvětlit lidem, kteří vás mají rádi.
• Dokážete adhďákům pomoci způsobem, který jim opravdu sedí.
• Budete méně soudit a více soucítit… a spoustu dalšího.

Symptomy, které jsou vám důvěrně známé
Na začátku knihy se vám autoři představí, stručně povyprávějí jejich společný příběh a poradí, jak číst jejich knihu. Pak následuje deset kapitol, z nichž každá je věnována jednomu ADHD symptomu. Konkrétně jsou to tyto: ztrácení důležitých věcí, časová slepota, hypersoustředění, nedostatečná osobní hygiena, problémy s uklízením domu, finanční problémy, vyhýbání se úkolům, problémy s nestálostí, směrová dyslexie a impulzivnost.
V každé z kapitol Roxanne upřímně popíše, jak daný symptom ovlivňuje nebo ovlivňoval její život, a podělí se s užitečnými tipy, které se jí samotné osvědčily a které jí usnadňují život. Na její vyprávění pak naváže Richard, který přidá pohled člověka, který ADHD nemá, a poskytne rady, jak člověka s diagnózou podpořit.
Věřit Rox, když řekne, že přijde o 5 minut, nebo jí dovolit, aby nastoupila na vlak, o kterém vím, že ji nedostane na místo určení načas, mi připadá jako nastavit ji na neúspěch. A právě v tom jsem se nacházel: stanovoval jsem si malé časové cíle a téměř s očekáváním jsem sledoval, jak znovu selhává, a pak jsem to považoval za důkaz, že mě nemá ráda. Když jsem to prolomil, když jsem si uvědomil, že se upřímně snaží, ale dochvilnost je pro ni neuvěřitelně těžká, dokázal jsem ji podpořit způsobem, který úplně změnil její dodržování času. Velmi se zlepšila. Jak? Tím, že přijala, že nerozumí času, a tím, že mi dovolila, abych jí pomohl. Teď, když Rox řekne, že potřebuje 5 minut, řeknu: „Je to 5 minut s ADHD? Anebo řekneme hodina?“
Upřímnost, empatie a laskavost
Na knize nejvíc oceňuji to, že je psaná upřímně, empaticky a laskavě. Diagnózu ADHD vůbec nezlehčuje, právě naopak. Autoři otevřeně promlouvají o tom, o čem se moc nemluví: o neviditelné bolesti a o hlubokých pocitech studu a selhání, které jsou neoddělitelnou součástí ADHD. I když vycházejí primárně z vlastních zkušeností, najdete v jejich příběhu mnoho aspektů, které prožíváte i vy.
Rady, které nabízejí, jsou citlivé, konkrétní a realizovatelné, a tak ty, které budete považovat za přínosné, můžete snadno aplikovat i do vašeho života. Inspirativní je i láska Richarda a Roxanne i to, jak se vzájemně doplňují, podporují a respektují. Jak si umožňují být sami sebou. Jak dokážou všechno brát s humorem. Jak ukazují, že odlišnost není chyba a že ADHD není ani selhání, ani něco, za co byste se měli stydět. Jak připomínají, že je důležité mluvit upřímně a naslouchat bez odsuzování.
